O nás
V přírodě existují čtyři živly, čtyři světové strany, čtvero ročních období. I my jsme 4. Každá jiná, ale všechny jsme tu pro vaše děti... Tak tomu bylo na počátku naší Bobulky. Dnes je nás devět a 10. průvodkyně se přidá v březnu 2026 :-)
Zde nabízíme zatím online procházku po naší školce (Bobulka I): https://share.google/qfwdOccggiLLRoDb1 Třída Bobulka I
Bobulka II zde: Bobulka - třída Výstaviště
Mgr. Pavla Šandová
Vedoucí LMŠ /učitelka, průvodkyně v Bobulce I

Pracovat v lesní školce byl můj sen. Vystudovala jsem střední pedagogickou školu obor učitelství pro mateřské školy, a před pár lety magisterský obor Předškolní pedagogika na Pedagogické fakultě UK v Praze. S více než dvacetiletou praxí jako učitelka mateřské školy jsem měla to štěstí zažít různé typy školek, a mít tu čest stát u zrodu Bobulky v roce 2020. Věřím, že dětství v přírodě je jedním z nejcennějších darů, které lze dětem nabídnout. Každý den strávený venku podporuje zdravý pohyb, posiluje vztah k vlastnímu tělu i okolnímu světu a učí děti vnímat krásu v maličkostech – v kapce rosy, šustění listí nebo zpěvu ptáků. V Bobulce uplatňujeme respektující přístup k dětem jako jedinečným osobnostem. Nasloucháme jejich potřebám, podporujeme jejich přirozené tempo a vytváříme bezpečné prostředí, kde mohou svobodně objevovat, ptát se a být samy sebou. Věřím, že důvěra, empatie a laskavá komunikace jsou klíčem k budování zdravých vztahů – mezi dětmi navzájem, dospělými i přírodou. Moje motto zní : " Dobrá školka má naplňovat především potřeby dětí, ne společnosti. Děti se mají učit pomocí prožitků, ne zážitků."
Když netrávím čas s dětmi, věnuji se rodině, studuji doktorský program na PedF UK v Praze, předcvičuji pilates, nebo pořádám sportovní tábory v Krkonoších. Miluji hory. Držím se hesla " S úsměvem jde všechno líp", a důležité je mít dobrý tým dobrých lidí..

Bc. Hana Baborovská, DiS.
učitelka / průvodkyně v Bobulce I
Práci s předškolními dětmi se věnuji přes deset let, a velice mne baví a naplňuje. Odjakživa trávím ráda čas s dětmi, ať už to byly děti z rodiny, nebo během mnoha hlídání, či organizací dětských oslav, kterými jsem si během studií přivydělávala. Myslím si, že děti nás mohou též mnohému naučit, především čistému pohledu na svět, umění radovat se a žít přítomným okamžikem. Nástupem do lesní školky Bobulky se mi splnil sen. Sen o místě, kam se těším a očekávám s radostí co nám přinese nový den. Zdejší geniální fúze lesní a tradiční pedagogiky je díky fyzickým podmínkám školky naprosto jedinečná, stejně tak jako děti, které ji navštěvují. Přírodu miluji, a jsem šťastná, že i v srdci velkoměsta je možné vzdělávat děti venku. Je mi velikou ctí a potěšením, že mohu být této úžasné a skvělé instituce součástí.
Markéta Meisnerová
asistentka pedagoga (Bobulka II)
Když netrávím čas ve školce s našimi dětmi, tak se ho snažím trávit aktivně venku s mým pejskem, moji rodinou. Také ráda trávím čas na chatě, kde se věnuji své zahrádce.

Bc. Lucie Schusterová učitelka/průvodkyně (zástupkyně pro třídu Výstaviště)
Jsem průvodkyní dětí v předškolním věku na jejich cestě objevování a učení. Svou práci stavím na respektujícím přístupu, podpoře přirozené zvídavosti a učení skrze prožitek. Vzdělávání vnímám jako společnou cestu objevování - světa kolem nás, vlastních schopností i vztahů s ostatními. Dětem nabízím bezpečný a podnětný prostor, kde mohou tvořit, zkoumat, klást otázky, zkoušet nové věci a rozvíjet se vlastním tempem.
Blízký je mi koncept učení venku a propojení s přírodou. Věřím, že právě pobyt v přirozeném prostředí podporuje samostatnost, odolnost, spolupráci i fantazii. Do každodenních činností zapojuji tvoření z přírodních materiálů, smyslové objevování, pohybové hry, experimentování i pozorování proměn během ročních období.Podporuji učení skrze pohyb, hru a vlastní zkušenost. Ráda pracuji s otevřenými aktivitami, které dávají dětem prostor pro nápady a kreativitu.
Volný čas trávím především venku - na výletech, túrách a cestách do přírody. Baví mě turistika, cyklistika, kempování i delší putování krajinou. Blízké je mi i jednoduché pobývání venku bez zbytečného komfortu, včetně spaní pod širým nebem. Pobyt v přírodě je pro mě zdrojem energie, inspirace i klidu - a právě tuto zkušenost ráda přenáším i do práce s dětmi.
Mgr.Eliška Froňková, MBA
učitelka/ průvodkyně (třída Výstaviště)
Pohyb, příroda a děti patří k sobě – a přesně tudy vede i moje cesta. Jsem fyzioterapeutka a práci s dětmi se věnuji už dlouhá léta. Učení je pro mě přirozenou součástí života – ráda se vzdělávám, zkoumám nové souvislosti a hledám cesty, jak věcem lépe porozumět a předávat je dál. Největší smysl mi ale dává být tady a teď – s dětmi, v pohybu a v přírodě. Věřím, že venku, v lese a v pohybu se děti učí přirozeně a s radostí. Každé dítě má své tempo, svou cestu a svůj způsob, jak svět poznávat. Snažím se jim být klidnou a laskavou oporou, vytvářet bezpečné prostředí a dávat prostor zvídavosti, samostatnosti i radosti z pohybu. Mým přáním je, aby se děti cítily dobře, byly samy sebou a mohly si odnést nejen nové dovednosti, ale i hezký vztah k pohybu, přírodě a sobě navzájem.

Ing. Jaroslav Laštovka (Lašťa)
správce LMŠ
Jsem technik naší lesní školky, čili se starám o to, aby vše po technické stránce fungovalo tak jak má (světlo, teplo, voda ...). Vystudoval jsem chemii až po úroveň vš. Pracuji jako vedoucí dětského vodáckého oddílu, hraji a trénuji softball. V minulosti jsem pracoval ve skupině sdružující rodiče dětí, které měly zkušenost s drogovou závislostí. Své motto jsem přijal z knihy Dva divoši od E.T.Setona: Jelikož jsem poznal trýznivou touhu žízně, kopal jsem studnu, z které by mohli pít i druzí.

Eliška Suchá
chůva ve třídě Výstaviště
Studuji Jazyky a komunikace neslyšících na Karlově univerzitě a ve svém volném čase se ráda věnuji kreativním činnostem, zpěvu a sportu. Stejně jako při výběru studia, jsem i při výběru práce chtěla, aby mi to, co dělám, dávalo smysl. O Bobulce jsem již pár let věděla a líbil se mi přístup aktivně podporující pohyb a kreativitu i každodenní pobyt v přírodě. A tak jsem tady :)
K dětem mě to vždycky táhlo – kdykoli jsou kolem mě, přirozeně se dostávám do role pečovatelky. Jako dítě jsem jezdila na anglicko-český tábor, kde jsem v dospělosti nastoupila jako vedoucí a měla s rodilými mluvčími angličtiny na starost různé skupiny dětí. Tam mě začalo bavit hledat vhodné individuální přístupy pro každého človíčka. Být s dětmi a mít možnost se od nich učit mi dělá radost, a těší mě, že i já mohu jejich velký malý svět obohatit.

Jan Fiker
Když jsem byl malý, trávil jsem víc času venku než doma. Les pro mě nikdy nebyl jen místo, kam se jde na procházku. Byl to prostor pro dobrodružství a objevování. Dnes mám radost, že můžu být průvodcem dětem právě v takovém prostředí. Každý den mě znovu učí dívat se na svět jejich očima. A upřímně, někdy mají lepší nápady než my dospělí.
K dětem mám blízko dlouhodobě. Několik let jsem trénoval dětskou atletiku a viděl jsem, jak obrovský kus cesty dokážou ujít, když jim někdo věří. Nejde jen o rychlost nebo výkon. Jde o ten moment, kdy dítě zjistí, že zvládne něco, čeho se ještě včera bálo. Ať už je to první uběhnuté kolečko bez zastavení, nebo odvaha vylézt na spadlý kmen v lese.
V lesní školce mě baví, že pohyb přichází přirozeně. Děti běhají, skáčou, balancují, staví, zkoumají. Já jsem tu od toho, abych je podpořil, když si nejsou jisté, a zároveň je nechal zažít radost z vlastního objevování. Snažím se být tím, kdo povzbudí, když něco nejde, a kdo se raduje s nimi, když se něco povede. A občas si s nimi klidně umažu ruce od bláta.
Věřím, že každé dítě má svoje tempo a svůj způsob, jak růst. Někdo je odvážný hned, jiný potřebuje čas. Pro mě je důležité, aby se děti cítily bezpečně, přijímané a slyšené. Aby věděly, že chyba není problém, ale součást cesty. A že les je místo, kde se můžeme učit nejen o přírodě, ale i o sobě.
Práce průvodce pro mě není jen zaměstnání. Je to možnost být součástí důležitého období v životě dětí. Pokud mi svěříte své dítě, chci, abyste věděli, že ho povedu s respektem, trpělivostí a opravdovým zájmem. A že udělám maximum pro to, aby se každý den vracelo domů s radostí, zážitky a možná i trochou jehličí v kapse.

David Rattay
Pomocný průvodce, asistent pedagoga v Bobulce I
Vystudoval jsem pedagogické lyceum v Přerově. Později jsem pracoval jako asistent pedagoga a vychovatel na speciální škole, kde jsem se věnoval dětem se všemi stupni mentálního postižení a poruchami autistického spektra. Poměrně dlouhou dobu jsem také strávil dobrovolnickou činností v zahraničí, převážně v Evropě, například prací na farmách nebo zapojením do dobrovolnických programů pro děti. Lesní školka pro mě představuje jedinečný prostor, kde je možné skloubit pobyt na čerstvém vzduchu, blízký kontakt s přírodou a vytváření něčeho nového skrze hru, pohyb a společné objevování světa. Mezi mé zájmy patří již zmíněné cestování, hra na kytaru a čtení.

Olivie Šímová
Moje jméno je Olívie . Všichni mi říkají Olí.Vystudovala jsem Mezinárodní konzervatoř herectví a mediální obory.Hraji v divadle Diaj pohádky pro děti i dospělé. Po studiu jsem pracovala u starých lidí a taky brigádně u dětí s Aspergrovým syndromem. Příležitostně jsem dělala na akcích animátorku pro děti na oslavách narozenin a oblékala se do kostýmů princezen.Mám kladný vztah k dětem .Mezi moje koníčky patří divadlo,zpěv ,Cosplay , hra na flétnu,píšu knížku pro děti , básničky,ráda kreslím ,miluji přírodu , zvířata, děti a jinak s dětmi je pro mě život veselejší a šťastnější.Práce s dětmi mě naplňuje , protože to jsou čisté dušičky a je s nimi zábava .
Na lesní školce Bobulce mě baví ,že jsme venku na čerstvém vzduchu. Je tady skvělý kolektiv a jsem ráda, že můžu dětem číst pohádky,hrát si s nimi a být součástí kolektivu lesní školky. Těším se každý den na všechny a dětem předávat do života radost a učit je a provázet . Tato práce je pro mě smysl života .Je to ušlechtilá práce a baví mě moc .
