O nás
V přírodě existují čtyři živly, čtyři světové strany, čtvero ročních období. I my jsme 4. Každá jiná, ale všechny jsme tu pro vaše děti... Tak tomu bylo na počátku naší Bobulky. Dnes je nás devět a 10. průvodkyně se přidá v březnu 2026 :-)
Zde nabízíme zatím online procházku po naší školce (Bobulka I): https://youtu.be/RZUNVXRBCsw
Mgr. Pavla Šandová
Vedoucí učitelka/průvodkyně LMŠ Bobulka
Pracovat v lesní školce byl můj sen. Vystudovala jsem střední pedagogickou školu obor učitelství pro mateřské školy, a před pár lety magisterský obor Předškolní pedagogika na Pedagogické fakultě UK v Praze. S více než dvacetiletou praxí jako učitelka mateřské školy jsem měla to štěstí zažít různé typy školek, a mít tu čest stát u zrodu Bobulky v roce 2020. Věřím, že dětství v přírodě je jedním z nejcennějších darů, které lze dětem nabídnout. Každý den strávený venku podporuje zdravý pohyb, posiluje vztah k vlastnímu tělu i okolnímu světu a učí děti vnímat krásu v maličkostech – v kapce rosy, šustění listí nebo zpěvu ptáků. V Bobulce uplatňujeme respektující přístup k dětem jako jedinečným osobnostem. Nasloucháme jejich potřebám, podporujeme jejich přirozené tempo a vytváříme bezpečné prostředí, kde mohou svobodně objevovat, ptát se a být samy sebou. Věřím, že důvěra, empatie a laskavá komunikace jsou klíčem k budování zdravých vztahů – mezi dětmi navzájem, dospělými i přírodou. Moje motto zní : " Dobrá školka má naplňovat především potřeby dětí, ne společnosti. Děti se mají učit pomocí prožitků, ne zážitků."
Když netrávím čas s dětmi, věnuji se rodině, studuji doktorský program na PedF UK v Praze, předcvičuji pilates, nebo pořádám sportovní tábory v Krkonoších. Miluji hory. Držím se hesla " S úsměvem jde všechno líp", a důležité je mít dobrý tým dobrých lidí..
Bc. Hana Baborovská
učitelka / průvodkyně (Bobulka I)
Práci s předškolními dětmi se věnuji přes deset let, a velice mne baví a naplňuje. Odjakživa trávím ráda čas s dětmi, ať už to byly děti z rodiny, nebo během mnoha hlídání, či organizací dětských oslav, kterými jsem si během studií přivydělávala. Myslím si, že děti nás mohou též mnohému naučit, především čistému pohledu na svět, umění radovat se a žít přítomným okamžikem. Nástupem do lesní školky Bobulky se mi splnil sen. Sen o místě, kam se těším a očekávám s radostí co nám přinese nový den. Zdejší geniální fúze lesní a tradiční pedagogiky je díky fyzickým podmínkám školky naprosto jedinečná, stejně tak jako děti, které ji navštěvují. Přírodu miluji, a jsem šťastná, že i v srdci velkoměsta je možné vzdělávat děti venku. Je mi velikou ctí a potěšením, že mohu být této úžasné a skvělé instituce součástí.
Markéta Meisnerová
asistentka pedagoga (Bobulka I)
Když netrávím čas ve školce s našimi dětmi, tak se ho snažím trávit aktivně venku s mým pejskem, moji rodinou. Také ráda trávím čas na chatě, kde se věnuji své zahrádce.
Mgr.Eliška Froňková, MBA
učitelka/ průvodkyně (třída Výstaviště)
Pohyb, příroda a děti patří k sobě – a přesně tudy vede i moje cesta. Jsem fyzioterapeutka a práci s dětmi se věnuji už dlouhá léta. Učení je pro mě přirozenou součástí života – ráda se vzdělávám, zkoumám nové souvislosti a hledám cesty, jak věcem lépe porozumět a předávat je dál. Největší smysl mi ale dává být tady a teď – s dětmi, v pohybu a v přírodě. Věřím, že venku, v lese a v pohybu se děti učí přirozeně a s radostí. Každé dítě má své tempo, svou cestu a svůj způsob, jak svět poznávat. Snažím se jim být klidnou a laskavou oporou, vytvářet bezpečné prostředí a dávat prostor zvídavosti, samostatnosti i radosti z pohybu. Mým přáním je, aby se děti cítily dobře, byly samy sebou a mohly si odnést nejen nové dovednosti, ale i hezký vztah k pohybu, přírodě a sobě navzájem.
Mgr.Michaela Kozáková
chůva ve třídě Výstaviště
Ráda trávím čas s dětmi a v přírodě a lesní mateřská školka je skvělá kombinace obojího, kde můžu podporovat děti v objevování světa. Mojí vášní je tanec a zpěv, které přirozeně zapojuji do společně tráveného času. Baví mě zprostředkovávat dětem nové poznatky a zkušenosti. V minulosti jsem učila děti na klavír a také němčinu a španělštinu, které jsem studovala na FF UP,
Ing. Jaroslav Laštovka (Lašťa)
správce LMŠ
Jsem technik naší lesní školky, čili se starám o to, aby vše po technické stránce fungovalo tak jak má (světlo, teplo, voda ...). Vystudoval jsem chemii až po úroveň vš. Pracuji jako vedoucí dětského vodáckého oddílu, hraji a trénuji softball. V minulosti jsem pracoval ve skupině sdružující rodiče dětí, které měly zkušenost s drogovou závislostí. Své motto jsem přijal z knihy Dva divoši od E.T.Setona: Jelikož jsem poznal trýznivou touhu žízně, kopal jsem studnu, z které by mohli pít i druzí.
Eliška Suchá
chůva ve třídě Výstaviště
Studuji Jazyky a komunikace neslyšících na Karlově univerzitě a ve svém volném čase se ráda věnuji kreativním činnostem, zpěvu a sportu. Stejně jako při výběru studia, jsem i při výběru práce chtěla, aby mi to, co dělám, dávalo smysl. O Bobulce jsem již pár let věděla a líbil se mi přístup aktivně podporující pohyb a kreativitu i každodenní pobyt v přírodě. A tak jsem tady :)
K dětem mě to vždycky táhlo – kdykoli jsou kolem mě, přirozeně se dostávám do role pečovatelky. Jako dítě jsem jezdila na anglicko-český tábor, kde jsem v dospělosti nastoupila jako vedoucí a měla s rodilými mluvčími angličtiny na starost různé skupiny dětí. Tam mě začalo bavit hledat vhodné individuální přístupy pro každého človíčka. Být s dětmi a mít možnost se od nich učit mi dělá radost, a těší mě, že i já mohu jejich velký malý svět obohatit.
Jan Fiker
Když jsem byl malý, trávil jsem víc času venku než doma. Les pro mě nikdy nebyl jen místo, kam se jde na procházku. Byl to prostor pro dobrodružství a objevování. Dnes mám radost, že můžu být průvodcem dětem právě v takovém prostředí. Každý den mě znovu učí dívat se na svět jejich očima. A upřímně, někdy mají lepší nápady než my dospělí.
K dětem mám blízko dlouhodobě. Několik let jsem trénoval dětskou atletiku a viděl jsem, jak obrovský kus cesty dokážou ujít, když jim někdo věří. Nejde jen o rychlost nebo výkon. Jde o ten moment, kdy dítě zjistí, že zvládne něco, čeho se ještě včera bálo. Ať už je to první uběhnuté kolečko bez zastavení, nebo odvaha vylézt na spadlý kmen v lese.
V lesní školce mě baví, že pohyb přichází přirozeně. Děti běhají, skáčou, balancují, staví, zkoumají. Já jsem tu od toho, abych je podpořil, když si nejsou jisté, a zároveň je nechal zažít radost z vlastního objevování. Snažím se být tím, kdo povzbudí, když něco nejde, a kdo se raduje s nimi, když se něco povede. A občas si s nimi klidně umažu ruce od bláta.
Věřím, že každé dítě má svoje tempo a svůj způsob, jak růst. Někdo je odvážný hned, jiný potřebuje čas. Pro mě je důležité, aby se děti cítily bezpečně, přijímané a slyšené. Aby věděly, že chyba není problém, ale součást cesty. A že les je místo, kde se můžeme učit nejen o přírodě, ale i o sobě.
Práce průvodce pro mě není jen zaměstnání. Je to možnost být součástí důležitého období v životě dětí. Pokud mi svěříte své dítě, chci, abyste věděli, že ho povedu s respektem, trpělivostí a opravdovým zájmem. A že udělám maximum pro to, aby se každý den vracelo domů s radostí, zážitky a možná i trochou jehličí v kapse.
David Rattay
Pomocný průvodce
Vystudoval jsem pedagogické lyceum v Přerově. Později jsem pracoval jako asistent pedagoga a vychovatel na speciální škole, kde jsem se věnoval dětem se všemi stupni mentálního postižení a poruchami autistického spektra. Poměrně dlouhou dobu jsem také strávil dobrovolnickou činností v zahraničí, převážně v Evropě, například prací na farmách nebo zapojením do dobrovolnických programů pro děti. Lesní školka pro mě představuje jedinečný prostor, kde je možné skloubit pobyt na čerstvém vzduchu, blízký kontakt s přírodou a vytváření něčeho nového skrze hru, pohyb a společné objevování světa. Mezi mé zájmy patří již zmíněné cestování, hra na kytaru a čtení.